8.kapitola

5. března 2018 v 15:00 | Mcgarry Katie |  1. Překroč svůj stín- McGarry Katie
Noah
"Co na tom nechápu je, proč jsi jí dával svou bundu." Bethina hlava a vlasy visely z matrace. Potáhla si z jointa a poslala ho Isaiahovi.
"Protože jí byla zima." Zabořil jsem se do gauče tak hluboko, že by stačilo jen o málo víc, aby se otevřel a pohltil mě.
Zachechtal jsem se. Byl to dobrý matroš.
Po svém výstupu s Echo jsem sehnal trávu, vytáhl Beth a Isaiaha ze křoví za domem Michaela Blaira a dostal nás všechny zpátky k Shirley a Daleovi. Nemohl jsem se ani na jednoho z nich spolehnout, že by zůstal dost střízlivý na to, aby mě mohl odvézt domů, a měl jsem v plánu se ztřískat k nepoznání.

Podle složky u mé sociální pracovnice jsme s Isaiahem, dalším klukem v pěstounské péči, spali v pokojích v patře. Ve skutečnosti jsme všichni tři žili v téhle mrazivé pekelné díře, akterá spíš než suterén připomínala betonovou kostku. Střídali
jsme se ve spaní na obrovské matraci a gauči, který jsme dostali za odvoz. Nechávali jsme Beth spát v posteli v patře, ale když se její teta Shirley a strýc Dale hádali, a to bylo skoro pořád, dělila se o matraci s Isaiahem a já spal na gauči.
Kromě mých bratrů byli Beth a Isaiah jediní lidé, které jsem považoval za svou rodinu. Potkal jsem je, když mě Keesha umístila k Shirley a Daleovi den poté, co jsem dokončil třeťák. Isaiaha tam umístili v prváku. Byl to spíš internát než domov.
Shirley a Dale se stali pěstouny kvůli penězům. Nevšímali si nás. My jsme si zase nevšímali jich. Nebyli to špatní lidé, jen trochu vzteklí. Aspoň že si ten vztek vybíjeli na sobě navzájem.
Naproti tomu Bethina matka a její aktuální přítel
si vylévali vztek na Beth, a tak raději zůstávala tady. Keesha o tomhle uspořádání nevěděla.
Beth se obrátila, aby na mě viděla. "Doopravdy. Šoustáš s ní?"
"Ne." Ale poté, co jsem u ní stál tak zatraceně blízko, nemohl jsem se zbavit představy jejího horkého těla pod mým.
Rád bych to byl svedl na to hulení, ale nešlo to. Když jsem proti ní stál na té terase, byl jsem střízlivý jako v den nařízeného drogového testu. Hedvábné zrzavé vlasy se jí leskly v měsíčním světle, ty zelené oči se na mě dívaly, jako by ve mně hledaly nějakou odpověď, a ona, zatraceně, voněla jako skořice a cukr čerstvě vytažené z trouby. Podrbal jsem se na ruce a vzdychl. Co je to se mnou?
Už od toho dne v knihovně jsem Echo Emersonovou nemohl dostat z hlavy. Dokonce i při návštěvě u bráchů jsem myslel na ni a tu pohupující se nohu.
Sužovala mě z několika důvodů. Zaprvé, jakkoli nerad jsem si to přiznával, jsem potřeboval to doučování. Jestli jsem měl dostat bratry do péče, potřeboval jsem odmaturovat v řádném termínu a sehnat nějakou sakra lepší práci než připravování
hamburgerů. Zameškal jsem tolik hodin, že jsem
byl pěkně pozadu, a někdo, kdo do školy chodil denně, mi mohl pomoct to dohnat.
"Na. Už tam toho moc není, ale zkus to." Isaiah seděl na podlaze mezi postelí a gaučem a podával mi jointa.
Dal jsem si posledního sluka a podržel kouř tak dlouho, až mi nos a plíce hořely. A pak tady byly ty důvody, ze kterých jsem byl zmatený. Vydechl jsem. "Povídej mi o ní."
"O kom?" Beth zírala na podlahu.
"O Echo." Jaký pošuk pojmenuje svoje dítě Echo? Znal jsem ji, a přitom neznal. Pokoušel jsem se jenom o holky, se kterými to šlo snadno.
Isaiah zavřel oči a opřel se hlavou o gauč. Vlasy měl vyholené skoro na lebku, v uších spoustu piercingů a tetování se mu táhlo po celých rukou. "Na tu nemáš."
Beth se uchichtla. "To protože tě poslala do háje v prváku.
Isaiah si myslel, že si může dovolit na starší, a pozval na rande druhačku. Netušil, že slečna Dokonalá to už rok táhne s králem Lukem."
Isaiah našpulil rty. "To mi připomíná, jak si Luke za tvými zády vyměnil dvojice na laborkách, aby mohl sedět vedle ní."
Beth přimhouřila oči. "Debile."
"Soustřeďte se trochu. Zajímá mě Echo, ne vaše zpackané životy." Ti dva se hašteřili jako staří manželé. Isaiah a Beth byli o ročník níž, ale věkový rozdíl nám vůbec nevadil.
Beth se posadila na matraci. Vyžívala se v probírání špíny.
"Takže. Echo je ve druháku, hvězda celé školy, jo? Taneční tým, speciální semináře, čestná listina, umělecký talent, slečna Oblíbená a navrch si jí o přestávkách hleděl Luke Manning.
Měsíc před koncem školy najednou - úplně zmizela."
Beth vykulila oči a roztáhla prsty, jako když kouzelník předvádí kouzlo.
Takovýhle obrat v příběhu jsem nečekal. Isaiah si všiml mého výrazu a přikývl. "Puf."
"Byla pryč," dodala Beth.
"Zmizela," řekl Isaiah.
"Ztratila se."
"Vypařila."
"Pryč," opakovala Beth. Oči se jí rozostřily a zírala si na prsty u nohou.
"Beth," připomněl jsem se.
Zamrkala. "Co je?"
"Co bylo dál?" Tohle byla jedna z potíží, když se člověk bavil s huliči. "S Echo. Pokračuj."
"Jo, takže, Echo zmizela," řekla Beth.
"Puf," na to Isaiah.
Už zase. "To jsem pochopil. Dál."
"Vrátila se ve třeťáku úplně vyměněná - jako unesená od mimozemšťanů. Je to pořád Echo, že jo. Zrzavé kudrnaté vlasya luxusní postava."
Isaiah se rozesmál. "Právě jsi řekla, že má luxusní postavu.
Beth po něm hodila polštář a pokračovala. "Ale už to není slečna Společenská. S Lukem je konec. Našel si nějakou jinou.
Ale říká se, že se s ním rozešla sama, než zmizela. Odešla z tanečního týmu, vykašlala se na umělecké soutěže a sotva s někým vůbec promluvila. Ne že bych se na jejím místě
s někým bavila, kdyby se o mně říkaly takové věci."
"Ty řeči byly brutální, kámo," dodal Isaiah. Beth, Isaiah a já jsme o drbech věděli své. Děti z pěstounských a nefunkčních rodin mají dobrý důvod se držet zpátky.
"Co se o ní říkalo?" Měl jsem nepříjemný dojem, že vím, kam tenhle hovor směřuje, a vůbec mi to nedělalo dobře. Beth si rukama objala kolena. "První den třeťáku přišla v košili s dlouhými rukávy a to samé další den a další a další.
Ty první tři týdny školy bylo přes třicet stupňů. Co myslíš, že si o ní lidi říkali?
Isaiah udělal prstem ve vzduchu kruh. "Její kámošky ji začaly krýt vlastním tělem a držely ji z dohledu."
"A začala docházet k výchovné poradkyni." Beth se odmlčela.
"Člověku jí muselo být líto."
Oči se mi už zavíraly, ale tahle věta je šokem zase otevřela.
"Cože?" Beth neměla soucit v genetické výbavě.
Lehla si na postel a víčka se jí třásla. "No bylo jasné, že se jí stala nějaká pořádná sračka. Navíc jí pár měsíců předtím umřel brácha. Hodně na sobě viseli. Byl jenom o tři roky starší než ona a bral ji na večírky a různé akce, když byl doma. Tehdy jsem ji nenáviděla proto, že měla staršího bráchu, kterému na ní záleželo." Teď už se jí oči úplně zavřely.
Isaiah vstal. "Odval se."
Beth se převalila ke zdi. Isaiah ze země sebral deku a přikryl ji. Naše vypravěčka vytuhla.
Isaiah si sedl ke mně na gauč. "Většina lidí si myslí, že se Echo řeže. Někdo tvrdí, že se pokoušela o sebevraždu." Zavrtěl hlavou. "Je to pěkně na hovno, kámo."
Chtělo se mi říct, že s tím souhlasím, a povědět mu, co se mi stalo v knihovně, ale neudělal jsem to. "Co se stalo s jejím bráchou?"
"S Airesem? Byl to fajn kluk. Pohodář. Hned po střední se dal k mariňákúm a pak se nechal v Afghánistánu vyhodit do povětří."
Aires a Echo Emersonovi. Jejich matka je musela nenávidět, že jim dala taková jména. A já se teď musel snažit s tou holkou vycházet v dobrém. Byla pro mě jako lístek zpátky k bráchům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama