27.kapitola

5. května 2018 v 15:00 | Mcgarry Katie |  1. Překroč svůj stín- McGarry Katie
Echo

"Rozebírají to." Vykoukla jsem ze svého okna s bezdrátovým telefonem přimáčknutým k uchu, jestli neuvidím Noaha. Čtyřiadvacet hodin bez mobilu. Život před devadesátými lety musel být pěkně otravný.
"Protože Noah je ztělesněným snem každého otce," odpověděla Lila se zřetelným opovržením.
"A poptala jsem se a nikde žádná párty není. Vsadila bych se, že jeho párty se skládá z drog,
zaparkovaného auta a exkurze na zadní sedadlo."
"Říkalas, že mě budeš podporovat."
"Řekla jsem, že vždycky budeš moje nejlepší kamarádka.
Každopádně, tak trochu jsem čekala, že si to s ním rozdáš a bude to, ne že to budeš brát tak hrozně vážně."
Lila si povzdechla.

"Pojdse mnou a Stephenem do kina. A Noaha vezmi s sebou, jestli to musí být."
Hlavu mi zaplnila představa Noaha stoicky klidně stojícího vedle vytočeného Stephena. Noah přistoupil na to,
že bude se mnou, ne že se nerozlučně skamarádí s nejpopulárnější skupinou školy. "Možná příští víkend." Nebo nikdy.
Zvenku se ozýval stále hlasitější řev motoru, jak se přibližoval k domu.
"Už musím. Noah je tady."
Sletěla jsem po schodišti v naději, že stihnu otevřít dveře dřív než táta nebo Ashley.
"Echo." Pozdě. Dutohlavka nakráčela do haly. "Znáš přece tátova pravidla. Ke dveřím chodí on a ty čekáš v obýváku.
Je jenom dobře, když se my nejdřív seznámíme s tvým přítelem."
"My", které znamenalo Ashley, vytvořili tohle pravidlo, když se Ashley dozvěděla, že jsem dala kopačky Lukovi.
Tátovo sklápěcí křeslo v obýváku se sklaplo a on vešel do haly. Jeho obvyklé ustarané vrásky byly hlubší než jindy
a pod očima měl tmavé kruhy z vyčerpání. Napruženě stisknutá čelist naznačovala, že je ze "svého" pravidla
stejně nadšený jako já.
Ashley se zkrášlovala u zrcadla na chodbě. Měla bych si na ni dát pozor, protože očividně má slabost pro muže jiných
žen. Dotedjsem ji udržela od Noaha stranou, protože jsme se učili v době, kdy sledovala svoji oblíbenou talk show.
Táta se opřel o zeď v rohu u dveří a čekal, až zazvoní zvonek.
Zavřel oči a zaklonil hlavu. Vždycky s sebou nosil starosti
a stres jako svátý Bernard medicínu, ale dneska vypadal hůř než normálně. Připomnělo mi to dobu, než se s mámou
rozvedli, nebo když jsem se po tom incidentu vrátila do školy.
"Jsi v pohodě, tati?"
Prudce otevřel oči. "Jo. Mám toho teď hodně v práci."
Chvíli jsme zírali jeden na druhého a hledali nějaké konverzační
téma, nebo proboha aspoň souvislou větu. Co tam venku Noah dělá? Copak mu zrezivěl a upadl motor a musí
to auto dotlačit?
Táta si odkašlal. "Staly se nějaké podivnosti s tvým telefonním účtem, takže v pondělí dostaneš nové číslo.
Udělej pro mě něco a dávej ho jenom lidem, kteří ho opravdu potřebují."
Protože moje popularita se rovnala vysokým účtům za telefon.
"A moje auto?" Mělo by po všem tom ladění vypadat jako Porsche.
Zvonek zazvonil a zachránil tátu před nutností odpovídat.
Položil ruku na kliku a vrhl na mě pohled říkající, že bych měla změnit názor. "Měl jsem Luka opravdu rád. Měla
bys mu dát ještě šanci."
Strčila jsem ruce do kapes a udělala si v duchu poznámku, abych si nezapomněla vzít rukavice, než odejdu.
"Já mám ráda Noaha, tati. Takže by ses mohl snažit nebýt moc -" panovačný, majetnický, totiž ty."
Táta se nečekaně usmál a dotklo se to i jeho očí. Ale zmizelo to stejně rychle, jako se to objevilo, a pak otevřel dveře.
Vyměnili si s Noahem tlumené pozdravy. O pár vteřin později stál nechvalně proslulý Noah Hutchins v naší hale sexy
jako vždycky a jako vždycky to drze dával najevo. Když se táta otočil, aby zavřel dveře, vrhl na mě Noah pirátský škleb
a zamrkal.
Jeho obličej zvážněl, když táta vešel do obýváku a pokynul nám oběma, abychom ho následovali. Noah šel vedle mě
a zašeptal mi: "Dělá si srandu."
"Kéž by." Za osmnáct let jsem měla přítele jen dvakrát, Luka a teď Noaha. Ale slovo přítel na Noaha moc nesedělo.
Spíš jsem o nás uvažovala jako že... jsme spolu. Když jsem byla v prváku, moje první rande vypadalo tak, že Lukova
máma dovezla Luka k nám domů, abychom se spolu mohli dívat na DVD. Můj táta tehdy neměl žádná taková debilní
pravidla. Lukův řidičák nám otevřel úplně nový svět, ale předtím měl táta skoro rok na to, aby si na něj zvykl. Noah
se vynořil odnikud.
Sedla jsem si na pohovku a vypískla překvapením, když si Noah sedl hned vedle mě a položil mi ruku
na koleno - pohybem, kterého si můj přehnaně pozorný otec hned všiml.
Moje velmi nápadně těhotná macecha se uvelebila v nové houpací síti, kterou za tři sta dolarů koupila pro svoje dítě,
a táta se usadil do svého křesla. "Takže, jak jste se s Echo seznámili, Noahu?"
Uf, není tady najednou nějak moc horko? Očima jsem kmitla po Noahovi a čekala, že uvidím paniku. Místo ní měl
ale na tváři uvolněný úsměv. "Máme spolu nějaké předměty."
Ashley se rozzářila a položila si ruku na břicho. "Opravdu? Jaké?"
"Matiku."
"Fyziku," dodala jsem. "A základy podnikání."
"Espaňol." Rekl to schválně tak hlubokým a sexy hlasem?
Pohnul rukou o pár milimetrů nahoru, stiskl mi nohu a přitom mi jemně tlačil na vnitřní stranu stehna. Odhrnula jsem
si z krku pramen vlasů, abych uvolnila část toho horka. Noah se bud přidusil vlastními slinami, nebo dusil smích.
Táta si naštěstí tohohle výstupu nevšiml. "Co dělají tvoji rodiče?"
Och-ech. Měla jsem tátu a Ashley připravit na Noahovu situaci doma. Dobře, uvažovala jsem o tom, ale pak jsem
prostě doufala, že na to nepřijde řeč. Otevřela jsem pusu, aleNoah odpověděl: "Shirley je v domácnosti a Dale pracuje
v automobilce."
Táta s Ashley si vyměnili dlouhý starostlivý pohled. Ashley sebou zavrtěla a oběma rukama si objala balón, který měl nahradit mého bratra. "Říkáš svým rodičům křestními jmény?"
"Jsou to moji pěstouni."
Přísahám Bohu, že jsem slyšela svoje mrknutí. Mohla bych slyšet zamrkat i Ashley a tátu, ale ještě to ani jeden z nich neudělal.
Noah stáhl ruku z mého stehna a promnul si krk. "Když jsem byl na konci prváku, moji rodiče umřeli při požáru."
Táta sepnul ruce, shrbil se a vypaloval přitom do Noaha žhnoucí laserovou díru. Ashley si přikryla rukou pusu.
"Ach bože, to je mi líto."
Posouvala jsem se po centimetrech ke kraji pohovky, hnaná potřebou se odtud dostat pryč, než se ho zeptají na něco
dalšího. "Asi bychom měli jít." Ne že bych měla sebemenší tušení, kam vlastně jdeme.
"Kam chceš vzít moji dceru?" Táta mluvil se záští, o které jsem si myslela, že ji má vyhrazenou jen pro moji mámu.
Očividně přestal poslouchat po slově pěstouni.
Teplota vyskočila o dalších čtyřicet stupňů. Proč nikdo v mém životě neviděl, jak úžasný Noah je? Vyhrnula jsem si
rukávy a uvítala chladný vzduch na své kůži.
"Echo, přestaň!" Ashley se vykulila ze sítě.
Ztuhla jsem a pak jsem si vzpomněla, že Ashley kape na maják. Chtěl jsem jít na rande, ne utéct s Noahem do Vegas.
Noahova silná ruka mi přejela po zápěstí, než si propletl prsty s mými. Dotyk teplého těla na místě, které jsem nikomu
nedovolovala ani spatřit, natož se ho dotknout, mě roztřásl.
Jakmile jsem si uvědomila svou chybu, vyvalila jsem oči. To tohle Ashley tak vyděsilo. Co to do mě vjelo?
Nikdy jsem si nevyhrnovala rukávy. Pořád jsem si je jenom stahovala dolů. Kdy jsem začala být... svá?
Pohladil mě palcem po ruce. "Chci ji vzít k nám domů a seznámit ji se svými přáteli."
Noah mohl klidně říct, že mě bere do ghetta a na cestu koupí koks, a stejně by ho neslyšeli. Ashley stála na místě
a zírala na moje odhalené jizvy, zatímco táta zíral na naše spojené ruce. Natáhla jsem ruku a chtěla si stáhnout rukáv,
ale Noah mi klidně položil ruku na předloktí a zabránil mi v tom. Z plic mi utekl veškerý kyslík. Noah Hutchins, tedy
vlastně vůbec nějaká lidská bytost, se otevřeně a záměrně dotýkala mých jizev.
Před pár okamžiky jsem přestala dýchat, stejně jako Ashley.
Noah pokračoval, jako by se nic světoborného nestalo: "V kolik hodin má být Echo doma?"
Promrkala jsem se zpátky k životu a odpověděla za ně: "Do jedenácti."
"Do půlnoci." Táta vstal a napřáhl ruku. "Ještě jsem neměl příležitost se pořádně představit. Jsem Owen Emerson."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama