28.kapitola

7. května 2018 v 15:00 | Mcgarry Katie |  1. Překroč svůj stín- McGarry Katie
Noah

Echo byla celou cestu k Shirley a Daleovi zticha. Pořád si vytahovala rukavice a stahovala rukávy,
až napínala látku k prasknutí.
Očividně potřebovala nějaký čas, aby se po tom zajímavém setkání vzpamatovala. Z rádia hrála moje oblíbená
punková kapela a prsty jsem si do volantu vyklepával rytmus basy. Pořád mi dělalo potíže si to uvědomit.
Echo Emersonová seděla v mém autě a byla se mnou z vlastní vůle. Máma by z ní určitě měla radost.

Na ulici stálo pár mizerných aut. Dělal jsem večerní směny tak dlouho, že už jsem zapomněl, jaké to je, bavit se s kamarády.
Byli sice pořád tam, když jsem se vracel domů, ale tou dobou už byli tak zhulení, že s nimi žádná zábava nebyla.
Zaparkoval jsem za Ricovým gangsterským vrakem. Echo se dívala okýnkem na malý řadový domek, před kterým jsme
stáli. "Kde to jsme?"
"To je dům mých pěstounů. Dale a Shirley jsou se svým přívěsem u jezera."
Klepala nohou do podlahy, jak si prohlížela dům. Vinyl potřeboval buď přetřít, nebo předělat na něco jiného. Jednou
jsme s Isaiahem kus vzadu vyčistili a zjistili jsme, že byl pů- vodné žlutý a ne šedivý od vrstev špíny jako teď.
Dům dokonale zapadal mezi ostatní ošklivé barabizny namačkané okolo - holé, bez rostlin a zahrádek.
Na zápraží tři velké stíny kouřily cigarety a bručely hlubokým, hrubým smíchem.
Vystoupil jsem z auta a rychle ho obešel, abych jí mohl otevřít dveře. Zvedla se, ale ani na chvíli neodlepila oči od
domu. "Kolik je tam lidí?"
"Asi deset."
Konec února přinesl přes den teplejší vzduch, takže noci nebyly tak mrazivé. Ale Echo stejně měla ruce vražené do kapes
kabátu, jako kdyby mrzla. Aspoň konečně jednou měla kabát. Chtěl jsem, aby se cítila dobře, ale taky jsem se chtěl
bavit s kamarády a zároveň trávit čas se svou holkou. Tělem jsem ji přitiskl ke svému autu. "Bude tam Isaiah a Beth."
"Beth mě nenávidí."
Zachechtal jsem se, líbilo se mi, jak přímo to řekla. Vzal jsem jí hlavu do dlaní a užíval si dotyk její hedvábné kůže.
"Ty jsi celý můj svět, takže bych řekl, že tím se to vyrovná."
Echo vykulila oči a zbledla ve tváři. Co ji tak vyvedlo z rovnováhy? Přehrál jsem si v duchu pečlivě každý moment a pak
se zasekl, přetočil zpátky, přehrál znovu a znovu se zasekl u slov, která jsem právě řekl.
Bylo to tak strašně dlouho, co jsem si nedovolil někomu takhle podlehnout. Podíval jsem se do jejích krásných zelených
očí a její strach roztál. Nesmělý úsměv ji zatahal za rty a mě za srdce. Do hajzlu se mnou i s celým světem, byl jsem
zamilovaný.
Echo vztáhla své ruce v rukavicích k mé hlavě a přitáhla ji ke své. Koupal jsem se v jejím teple, prohluboval náš polibek
a užíval si dráždivou chut jejího jazyka a to, jak se její měkké rty opíraly o moje. Tak snadno bych se v ní mohl ztratit...
navždycky.
"Nenaučila tě žádná z tvých mizerných pěstounek, jak se máš chovat? Aspoň tu holku vem dovnitř a dej jí pivo,
než po ní začneš lézt," zavolal Rico ze zápraží.
Políbil jsem Echo zlehka na rty a na prstech mě pálilo teplo z jejích tváří. Svěsila ruce k bokům a já zatím přemýšlel,
jak dát Ricovi sežrat, že ji uvedl do rozpaků. "Vego, ty máš fakt koule, že se navážíš do mojí holky."
Světlo na verandě se rozsvítilo a Rico tlumeně zaklel, když jsme s Echo vstoupili do jeho záře. "Sorry, amigo, nevěděl
jsem, že sis přivedl Echo."
"Kolik různých holek si takhle opíráš o auto?" zeptala se Echo úsečně.
Otevřel jsem pusu, ale nevyšel z ní žádný zvuk. Rico a jeho dva bratranci se zahihňali. Zase jsem ji zavřel, když na mě
Echo mrkla. Sakra, miloval jsem, když mi to vracela.
"Echo Emersonová, prosím, řekni mi, že fakt nejsi s tímhle ztraceným případem."
Ricův bratranec Antonio sešel ze zápraží a smál se od ucha k uchu.
Natáhl jsem se, abych si ji přitáhl k sobě, ale Echo najednou vyrazila dopředu a vrhla se mu kolem krku. "Ach. Můj.
Bože. Nemůžu uvěřit, že jsi tady."
Žárlivost mi hlodala v břiše, když ji Antonio zvedl ze země a zatočil s ní. "Jsi božská jako vždycky."
Nikdy tuhle holku nepochopím. Antoniovi chyběl jen jeden zasvěcovací rituál ke vstupu do gangu. Na mě se Echo
celé první pololetí ani nepodívala, ale tomuhle pitomcovi se vrhá kolem krku.
Konečně ji zase postavil na zem. Echo radostí skákala. "Tak co, jaké to je?"
Antonio si promnul čelist a jeho úsměv povadl. "Neuvěřitelné. Učitelé, studenti, učebny, je to ..."
Podíval se stranou.
"Je to na hovno, že tam nejsi."
Její nadšení zmizelo a do úsměvu se musela nutit.,Aspoň jeden z nás je na Hoffmanu. Taky mohli to místo zrušit, když
mě táta odhlásil."
V mozku mi cvakl závit tak nahlas, až mě překvapilo, že to nikdo jiný neslyšel. Antonio chodil na Hoffman, jedinou
uměleckou školu v okolí, která přijímala pouze třeťáky a čtvrťáky.
Místa se přidělovala na základě nadání a konkurence byla šílená. Tělem se mi pořád rozlévala žárlivost.
Potřeboval jsem si ověřit svoji teorii, než zlikviduju jedno přátelství. "Tys chodil na Eastwick?"
"Echo a já jsme měli spolu všechny hodiny umění v prváku a ve druháku. Hoffman mi nabídl její místo, když tam
nemohla nastoupit." Antonio ke mně napřáhl ruku. "Beth otravuje Mariu. Myslíš, že bys svojí ségře mohl říct, aby ji nechala
na pokoji?"
Stiskl jsem mu ruku s radostí, že si přivedl vlastní holku.
"Beth nemá ráda nikoho, a když jí řeknu, aby tvou holku nechala na pokoji, bude to jenom horší."
"Jo, máš pravdu. A jak jsi vůbec přesvědčil slečnu na úrovni, jako je Echo, aby se spustila s takovým bastardem jako
ty?" Antonio mi zmáčkl ruku, než ji pustil. Možná o ni sám neměl zájem, ale záleželo mu na ní natolik, aby se mu nezdálo,
že chodí se mnou. Což o jeho přátelství s Echo hodně vypovídalo.
Doteď se Antonio vůbec nestaral o to, kolik holek a jakých si domů přivedu, abych se s nima vyspal.
Nejistý, co si mám o Echo a Antoniovi myslet, jsem si propletl prsty s jejími. Antonio překvapeně zvedl obočí. Bez
prdele, brácho. Právě jsem si označil svoje teritorium. Rico plácnul svého bratrance přes rameno.
"S Noahem je to vážné. Dokonce šel tancovat."
Antonio se uvolnil. "Děláš si kozy. Příště půjdeš na maturiťák? Zaplatil bych za to, abych tě viděl nastrojeného jak opici."
"Fakt vtipné." Protáhl jsem se mezi Ricem a jeho šakalími bratranci a zavedl Echo dovnitř.
Už tak malý obývák vypadal, že se ještě o pár velikostí smrsknul, jak v něm bylo několik lidí rozesetých po nábytku
a podlaze. Beth seděla na kuchyňském stole, v jedné ruce pivo, ve druhé cigaretu. Isaiah stál vedle ní,
dělal opičky a užíval si každé její zavytí smíchy. Vypadalo to, že ti dva se do hulení, které jsme koupili dnes ráno,
pustili pěkně po hlavě. Z televize se ozval zvuk skřípění pneumatik. Několik lidí zavolalo na pozdrav a řeklo mi,
ať uhnu, aby viděli na televizi.
"Zdar kámo." Isaiah mě napůl objal a usmíval se jako idiot.
"Echo."
Echo se přitiskla víc ke mně a já toho využil a chytil ji kolem pasu. Z její sladké vůně se mi sbíhaly sliny. Bože, voněla
tak krásně.
"Ahoj Isaiahu. Jak se vede, Beth?" zeptala se Echo. Beth dlouze potáhla z cigarety a zadívala se na Echo. Ta
neuhnula a dívala se na Beth, jako by jí její vztek byl úplně ukradený. Tělo mi zaplavila hrdost.
Beth to vzdala první a vyfoukla kouř do strany. "Dneska jsem byla v krámě, Noahu, a koupila jsem lepidlo. To na blázny."
Echo trhla celým tělem, a nevšiml jsem si toho jen já. Isaiah zasyčel Beth něco do ucha, zatímco pila svoje pivo.
V podlitých očích jí jiskřilo spokojené odsouzení.
"Pojď, ukážu ti dům." Jako by prohlídka domu mohla zachránit situaci. Jemně jsem Echo zatlačil na záda a postrčil ji
směrem k chodbě.
"Pěknou prohlídku, princezničko!" křikla Beth.
Když Echo vyšla ven, zasyčel jsem na Beth: "Zabal to."
Pokrčila rameny a dala si další hlt piva.
Naneštěstí jsme před sebou neměli zrovna dalekou cestu. Po čtyřech krocích jsme stáli
uprostřed chodby u zelenorůžo-vě vykachlíkované koupelny. Echo se dívala na popraskanou bílou barvu na stropě a nejspíš přemýšlela, jak utéct.
"Pokoj za námi je Beth a ten další je Shirley a Dalea," řekl jsem.
Echo si popotáhla rukavice. Musel jsem jí říct, že tentokrát Beth mířila na mě. "Echo, to, co říkala Beth... to bylo
na mě, ne na tebe. Myslí si, že mě bude muset dávat dohromady, až my vyrveš srdce a rozdrtíš mě na kousky."
Z obýváku se ozval výbuch smíchu a Rico zaklel. Za ten večer jsem se jí dvakrát vyznal ze svých citů a ona ještě nereagovala.
Ticho mezi námi se vleklo. Nakonec se zeptala: "Zvládáš Xbox?"
Tak jednoduché to být nemohlo. Kdykoli Beth shodila holku, kterou jsem si přivedl,
trvalo mi delší dobu ji přesvědčit, aby to nechala plavat, než se jí pak dostat do kalhotek.
Chtěl jsem si zahrát, ale taky jsem chtěl, aby se Echo bavila.
"Jo."
"Tak mi to dokaž." Škubla mi s rukou a zatáhla mě do obýváku. Byla to snad nějaká zkouška? Měl bych být proti
a říct jí, že půjdeme pryč, protože na ni Beth byla hnusná?
To chtěly ty ostatní holky.
Vypadala, že na tom trvá, když jsme vešli do místnosti a pokynula mi, abych se přidal ke hře.
Jestli to byla jen zkouška, zjistím hned. Ulovil jsem volné místo na pohovce a stáhl si ji na klín. "Hej, Rico, dej mi ten ovladač."
"Jo, Rico, dej to někomu, kdo s tím aspoň umí zacházet," zachechtal se Isaiah.
Následovala další spousta smíchu a urážek.
"Hrálo by se ti lip beze mě na klíně," zašeptala mi do ucha.
Přidal jsem se ke hře a chystal se to pořádně rozjet. Když si ostatní vybírali herní postavy, přejel jsem jí rty po ušním
lalůčku. Vzrušovalo mě, jak přivřela oči a opřela se o mě. "Ale pak bych zase nemohl dělat tohle."
Po půl hodině mi ji odlákal Antonio tím, že se oháněl slovy jako technika a stínování. Měl jsem v úmyslu jít za ní do
kuchyně, až skončí hra, ale rozmyslel jsem si to, když popadla tužku a mluvila jako o překot, zatímco kreslila.
Chtěl jsem, aby se cítila dobře, a chtěl jsem se bavit s kamarády. Nějak se
mi splnila obě přání. O hodinu a půl později seděl Antonio na kuchyňské židli naproti Echo a muchloval se se svojí holkou. Občas něco zamumlal směrem k Echo, která kreslila s pivem v náruči.
Beth se vynořila ze sklepa se sáčkem trávy a papírky v ruce.
Zahodil jsem ovladač na pohovku. "Končím."
Několik kluků zasténalo, když Rico chňapl po mém ovladači.
Isaiah po mně mrsknul prázdnou plechovku od piva.
"No tak, kámo, Rico je chcípák. Nemůžu uvěřit, že bys mě nechal ve štychu."
Nevšímal jsem si jejich komentářů o mém mužství, kterými se mě snažili nalákat zpátky ke hře. Echo prudce máchala
rukou nad papírem a její oči kmitaly stejně rychle. Prsty jsem jí projel kadeře a narovnával je, jen aby se zhouply zpátky.
Byla génius. Nakreslila Antonia s Mariou zaklíněné v objetí.
Obrázek na papíře vypadal, jako by se kdykoli mohl probudit k životu. Jak mohla něco takového dokázat za tak krátkou
dobu?
Beth si sedla ke stolu a dala se do balení jointa. Potřeboval jsem odsud Echo okamžitě dostat pryč.
"Ještě jsem ti neukázal, kde bydlíme my s Isaiahem."
"Vydrž vteřinku. Chci to lip vystínovat." Byla ztracená ve svém světě a nevnímala mě. Sakra,
Beth nikdy neubalila práska tak rychle. Strčila si ho do pusy a zapálila. Po místnosti se rozlila
známá vůně a zaujala pozornost všech okolo, včetně Echo.
Echo se dívala, jak Beth šlukuje a zadržuje dech. Co jsem tady bydlel, nikdy jsem neodmítl šluk,
ale rozhodně jsem to nemohl dělat před Echo. Beth vyfoukla kouř. Koutky jí cukaly, když podávala joint Echo.
"Chceš taky?"
Všichni v místnosti se dívali a trpělivě čekali, až na ně přijde řada, a tak nechávali Echo v centru pozornosti.
Začala si podupávat do podlahy, odložila náčrtník a postrčila ho směrem k Antoniovi.
"Ne, díky." Pak pohledem vystřelila ke mně. "Nenech se brzdit."
Fajn, přesně tomuhle jsem se chtěl vyhnout. Natáhl jsem k ní ruku. "Pojď se mnou."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama